Ahooj. Moc se omlouvám, že se ozývám o pár dní později, než bylo v plánu, ale věřte mi, že jsem nesmírně ráda, že mám chvilku klid. Vrátili jsme se v sobotu, jak bylo v plánu, to ano. Ale ani nevíte, kolik věcí mi zabránilo, abych se ozvala už dříve. V sobotu přijela k babičce návštěva z Itálie (my jsme je návštívili v listopadu 08, ale o tom, nevíte, protože tento bloček ještě nebyl), takže byla slušnost se tam stavit a pozdravit je. Vrátili jsme se od babičky hrozně pozdě, no vlastně už bylo ráno. V neděli jsme musela znovu k babičce, takže další den jsem se nedostala na počítač. V pondělí jsme byla celý tak zaměstnaná (uklízení, luxování, práce na zahradě, ...), že jsem byla hrozně moc ráda, když už jsem byla konečně v posteli a dnešek. No, opět jsem musela uklízet, ale už byl takový větší klídek, i když na druhou stranu moc ne, protože jsem se stihla ozvat až nyní. Snad ste se měli dobře a užíváte prázdnin, protože se nám to nesmírně krátí, ale já se do školy docela těšim. No, sice budu dělat přijímačky, ale všechno se zvládne
.
.Abych také navázala na vaše komentáře, ohledně toho, abych si to tam ty čtyři dny užila. Děkuji za ně a ano, užila jsem si to. Někdo se ptal, kam jsme to přesně jeli. Jak jsem říkala, byli to severní čechy - bydleli jsme někde mezi Teplickými a Adršpaskými skalami. Ani neptejte, co jsem tam vyváděla. Jeden den jsem nechala plíce asi v penzionu. Měla jsem hrozné křeče v břiše a když jsem viděla, kudy vede turistická cesta - dokonale dlouhá a strmá sjezdovka s pražícím sluncem. Co více si člověk může přát, když mu je špatně
. No přežila jsem to a moc se těším, až budu zase přidávat novinky ohledně Roba, takže se do toho ihned pustím. Přeji pěkný zbytek večera
. No přežila jsem to a moc se těším, až budu zase přidávat novinky ohledně Roba, takže se do toho ihned pustím. Přeji pěkný zbytek večera


































